Účinky kreatinu ve sportu



Kreatin je dalším velmi populárním dietním doplňkem zejména v atletice, fotbalu, tenise a obecně silově vytrvalostních sportech. Kreatin není látkou zakázanou, ačkoli existuje celá řada etických, ale také zdravotních důvodů proti jeho užívání. Objeven byl pro sportovní medicínu na začátku 90. let, od té doby jeho prodeje ve světě prudce stoupají. V roce 1998 se ho prodalo za 200 miliónů dolarů, v roce 2002 již za 260 miliónů a prodeje dál stoupají. V roce 2001 se spotřebovalo na celém světě neuvěřitelných 2500 tun kreatinu. Ve vrcholovém sportu byl poprvé použit pravděpodobně v roce 1992 na Olympijských hrách v Barceloně britskými sprintery, notoricky známým se stal po aféře vyvolané českým fotbalovým trenérem Zdeňkem Zemanem, který v roce 1998 prohlásil, že italská Série A je nemocná užíváním podpůrných látek a jako příklad uvedl programové užívání kreatinu v Juventusu Turín – také si za to vysloužil žaloby od hvězd Vialliho nebo Del Piera.

Anabolizéry jsou založeny na bázi dusíku. Kloubní výživa se často používá v kulturistice. V dnešní době již seženete stimulanty v každé prodejně se sportovní výživou. Iontové nápoje je možné konzumovat i během výkonu.

Co je vlastně kreatin?

Kreatin je látka objevená již v roce 1832 v kosterním svalu, podle kterého dostal své jméno (kréas znamená řecky maso – tedy paralela k latinskému carnis a z něho odvozenému názvu jiné látky důležité pro svalový metabolismus, karnitinu). Je to metabolit vznikající fyziologicky v organismu z aminokyselin argininu a glycinu dvěmi metabolickými kroky, z nichž jeden se odehrává v ledvinách a druhý až v kosterním svalstvu. 70-kilový člověk má v těle zhruba 120 g kreatinu, u takto těžkého člověka jeho denní obrat je okolo 2 g. Většina kreatinu je obsažena v kosterním svalstvu, zhruba 65% je ve fosforylované formě, jako tzv. kreatinfosfát (viz dále). Člověk kreatin získává dvěma způsoby:

1) výše zmíněnou syntézou, která je schopna dosáhnout až výše uváděných 2 g/den.
2) příjmem v potravě. Nejvíce kreatinu je obsaženo přirozeně v mase, uvádí se, že jeho obsah zde je 4-5 g/kg masa.



Funkce kreatinu v organismu

Hlavní funkcí kreatinu je vazba tzv. makroergního fosfátu, tedy fosfátu obsahujícího velké množství uvolnitelné energie (podobně jako například nejznámější makroergní fosfát, ATP, adenosintrifosfát, který je bezprostředním zdrojem energie pro svalovou práci). Takto vzniká z kreatinu kreatinfosfát (v anglosaské literatuře se nazývá fosfokreatin). Při intenzivní svalové činnosti dochází k velmi rychlé spotřebě ATP, k jeho přeměně na ADP (adenosindifosfát) během 1-2 sekund. Při dostatečném množství kreatinfosfátu ve svalu regeneruje kreatinfosfát ADP na ATP, čímž dodává okamžitou energii bez nutnosti využívat další energetické zdroje, jako je například svalový glykogen. Toto je také teoretické zdůvodnění podávání kreatinu ve sportu, kreatin má sloužit jako zdroj bezprostřední energie pro svalovou práci.

Zajímají vás barevné kontaktní čočky? Pro změnu vašeho vzhledu jsou dobré barevné kontaktní čočky, nebo nový účes. Zoo Praha je největší česká zoologická zahrada.

Účinky kreatinu ve sportu – důkazy pro

Účinky kreatinu na sportovní výkonnost jsou většinou považovány za prokázané, ačkoli ne všechny studie jsou jednoznačné. Jeho účinnost je závislá na věku sportovců, s vyšším věkem jeho účinnost klesá. Jeho účinnost také zvyšuje současný příjem jednoduchých cukrů a naopak snižuje současný příjem kofeinu.
Jako důkaz, že kreatin funguje jsou citovány následující fakta:

  1. Suplementace kreatinem v dávce 20-30 g denně po dobu 2 týdnů zvyšuje intramuskulární koncentraci kreatinu o 10-50% v závislosti na výchozí koncentraci kreatinu ve svalu.
  2. Placebem kontrolované studie prokázaly, že kreatin opravdu zlepšuje výkonnost atletů. Několik příkladů za všechny:
  • Ve finské studii provedené na 10 trénovaných atletech bylo demonstrováno, že užívání 30 g kreatinu po dobu 6 dnů vede k významnému zlepšení časů na 4×300 a 4×1000 m
  • 20 g kreatinu podávaných po dobu 5 dnů výrazně zlepšilo výkonnost elitních veslařů zejména zvýšením laktátového prahu
  • Podobné dávky kreatinu výrazně zvyšují sprinterské schopnosti cyklistů, jsou však bez efektu z pohledu vytrvalostní výkonnosti.
  • Kreatin významně zlepšuje silové schopnosti, zvyšuje svalovou sílu i objem svalové hmoty, jak bylo opakovaně prokázáno ve studiích se silovými cvičeními.

Kre-alkalyn je nejsilnější formou creatinu, vyniká schopností vysoké absorpce v organismu. Posilovací stroje pro domácnost budují Vaši svalovou hmotu a tvarují Vaši postavu. BCAA jsou větvené Aminokyseliny L-Leucin, L-Isoleucin a L-Valin tvoří významnou část všech aminokyselin tvořících svalovou tkáň. Sacharidy neboli cukry jsou nízko i vysokomolekulární látky vyskytující se v každém organismu.

Účinky kreatinu ve sportu – důkazy proti

1) Navzdory faktu, že kreatin není látkou uvedenou na seznamu dopingových látek, existuje celá řada etických důvodů proti používání kreatinu ve vrcholovém sportu. Mnozí autoři oprávněně namítají, že pravidelné užívání megadávek kreatinu představuje pro sportovce nepochybnou výhodu a nemá se základními principy sportu nic společného. Z tohoto důvodu také již v roce 1998 stát jižní Karolína zakázal používání kreatinu v atletice.

2) Z tohoto pohledu a při znalosti kvantitativních aspektů metabolismu kreatinu v těle se za vhodné dávkování považuje u sportovců maximálně 6 g/den po dobu 2 týdnů. Vyšší dávkování (použité mimo jiné ve všech výše uvedených studiích) je považováno za terapeutickou intervenci, mělo by být prováděno pod lékařským dohledem a opět, nemá se sportem nic společného.
3) Kreatin nezlepšuje výkonnost u sportovních činností s vysokým podílem aerobní aktivity.

4) Ačkoli je kreatin považován za látku obecně pro zdraví bezpečnou (jinak by nemohl být prodáván), není zcela bez negativních dopadů na organismus:

    • Může vést k vyššímu výskytu svalových křečí.
    • Byly popsány případy ruptury svalů a vede pravděpodobně obecně k vyššímu výskytu svalových zranění. John McEnroe dokonce používá pro věčně zraněné špičkové tenisty termín ¨Creatine players¨. V souvislosti s užíváním kreatinu byly popsány také případy tzv. rhabdomyolýzy (rozpad kosterních svalů), která je doprovázena velkým rizikem selhání ledvin.
    • Sportovci užívající kreatin mají větší tendenci k dehydrataci.
    • Existují obavy z možných kancerogenních účinků metabolitů kreatinu patřících do skupiny heterocyklických aromatických aminů. Kreatin může také v žaludku vytvářet s nitrity kancerogenní N-nitrososarkosin, který na zvířecích modelech vyvolává rakovinu jícnu.
    • Podobné obavy z toxických účinků látek kontaminujících nekvalitní kreatinové preparáty jsou také na místě. Mezi tyto látky patří zejména dikyandiamid a dihydrotriazin.
    • Podle 3 týdnů staré studie může kreatin zvyšovat výskyt astmatu mezi sportovci užívajícími kreatin.

Co říci závěrem?

Každý si může na základě výše uvedených faktů udělat sám svůj názor. Nicméně je jisté, že kreatin je látkou kontroverzní, pokud je užíván v nefyziologickém dávkování, má zřejmé pozitivní účinky na sportovní výkonnost. Takové užívání je ze sportovního pohledu jednoznačně neetické a navíc není ani jisté, jaké jsou možné negativní zdravotní důsledky. Z mého pohledu je velmi podivné, že kreatin nebyl dosud zařazen na seznam dopingových látek.


Reklama:


Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!